Na tomto obrázku je vidět staré umístění a provedení digitálního teploměru
	A zde je starý teploměr v novém hávu s radiačním štítem

	Hotový radiační štít, zatím bez nosné trubky a osazeného čidla.
Potřebné součásti: Nejdůležitější částí je 12 ks bílých misek pod květináč o průměru 12 cm Použité misky jsou od firmy Ivan Rubek http://www.plastig.cz/zsortiment.php?idps=4 EAN 8595040608412 Další částí jsou 3 svorníky, opatřené na koncích (cca 1 cm) závity M3 o délce 25 cm. Jsou vyrobeny ze svářecího drátu, ten ze kterého jsou ty na obrázku byl pravděpodobně od ESABu, nesl označení G104 a má průměr 3,2 mm. Je určen pro svařování plamenem acetylén + kyslík. Je poměděný a pro vylepšení mechanických vlastností dolegován 0,5% Ni. Nicméně materiál svorníku není kritický, pokud použijete závitovou tyč, měla by být z důvodů koroze povrchově upravena (pozinkována). Dalším dílem je 6 matic a podložek M3, v tomto případě jsou použity samojisticí matice (v provedení kov + plast). Misky jsou od sebe drženy pomocí distančních sloupků, zobrazených v detailu na následujícím obrázku, navlečených na svorníky. Celý radiační štít je uchycen pomocí redukovaného T-kusu pro rozvody pitné vody STKR03220X od firmy ekoplastik, zeshora uzavřeného zátkou SZA032XXXX, nasazenou na 3,5 centimetru dlouhý kroužek z tenkostěnné elektrikářské trubky o vnějším průměru 32 mm (Univolt VRM 32). Zátku není vhodné upevnovat pomocí klasické 32 mm trubky a zavaření, takový spoj není rozebíratelný. V tomto případě je zátka mírným tahem sundatelná s T-kusu a zpřístupnuje tak svorkovnici ukrytou právě v Téčku. V samotném Téčku je tento kroužek z trubky vodotěsně zalepen.
	Distanční sloupky Jsou vyrobeny ze zbytku izolace optického kabelu (klasické provedení s vlákny 62.5/125/900 um, uloženými v kevlarovém vláknu, tento pochází asi od firmy Fotona) Vnitřní průměr izolace je cca 3,2 mm (je to pro použité sloupky s "odřenýma ušima"), vnější průměr je cca 5,5 mm. Izolace byla pomocí pokosnice pro řezání dřevěných profilů a do ní upevněné zarážky nařezána nožem na kousky o délce 20,5 (+0,0 -0,5)mm. Pokud použijete jiné misky, je nutno délku sloupků upravit a to tak, aby byly misky co nejdále od sebe. Zároven se konec a začátek následující misky MUSÍ překrýval, tak aby nebylo při bočním pohledu skrz radiační štít vidět, tj. aby bylo uvnitř uložené zařízení plně kryto před dopadem přímého slunečního záření. Úprava misek Vnitřních 9 misek má v ose vyříznut otvor o průměru cca 52 mm, ve kterém se skrývá vlastní zařízení - sonda teploměru. Horní dvě misky mají v ose otvor o průměru 6 mm, kterým je vyveden kabel od sondy. Kabel je zpevněn dřevěnou tyčkou a pomocí termolepidla v otvoru horní misky fixován, tak aby nedocházelo k pohybům čidla uvnitř radiačního štítu. Spodní miska je plná a celý radiační štít zespodu uzavírá. Do všech misek byly vyvrtány 3 otvory o průměru 3,5 mm (po 120ti stupních / na kružnici o průměru cca 80 mm), sloužících k jejich navlečení na svorníky.
Horní miska je pomocí 3 šroubků Spax (2,5 x 12) přišroubována k nosnému T-kusu. Bylo lepší použít samořezné šroubky do plastu, ale jejich dostupnost je na rozdíl od Spaxů horší.
	Detail montáže. Po jejím dokončení je nutné celou "pagodu", jak je někdy tento typ radiačního štítu na Internetu nazýván, řádně svorníky stáhnout. Váznou-li distanční sloupky na svornících, pomůže i vhodné "zakroucení" sem-tam aby byla pagoda stažena tak aby při pohledu z boku nevznikaly štěrbiny, kudy by mohlo dovnitř pronikat přímé sluneční záření.
Konečný tvar radiačního štítu s osazeným čidlem, nosnou tyčí a držákem. Nosná tyč byla zhotovena z tenkostěnné elektrikářské trubky o vnějším průměru 20 mm (Univolt VRM 20), o délce 60 cm.
	Trubka nesoucí radiační štít je na druhém konci zakončena ve stejném T-kusu jaký je na druhém konci. Toto Téčko je v ose přeříznuto a nad a pod trubkou opatřeno otvorem, aby vnikla patka pro přišroubování na zed, či připáskování ke stožáru.

Pár poznámek na konec

• Docela vhodné by bylo mít vrchní matice uzavřené a celý blok k sobě vlastně stahovat jen dolními maticemi. Nicméně v tomto rozměru jsou hůře dostupné a tak jsem použil všechny matice stejné.
• Použitá trubka nesoucí radiační štít není nejvhodnější. Klasická plastová vodovodní trubka PN 20 by byla z hlediska pevnosti jistě vhodnější.
• I když by bylo vhodnější svorníky před navlékáním distančních sloupků namáznout vazelínou, tak jsem si to netroufl, nevím jak se plast sloupků dlouhodobě chová při styku s olejem.
• Původně se počítalo s 8 mističkami (dvě plné navrch, čtyři s otvorem a dvě plné dolů). To bylo poměrně málo a tak jsem čtyři přidal a díky přehmaty vyříznul otvor v celkem 9ti mističkách. Takže je pagoda uzavřena zezdola jen jednou plnou miskou, což by mělo stačit. V tomto osazení tj. 2 plné + N s otvorem + 1 plná by bylo dle mého odhadu optimálních 10 mističek, 12 dle mého poměry v pagodě k lepšímu nijak nezmění.